Není zubař, jako zubař

10. ledna 2018 v 14:30
Chtěla jsem začít tím, že zubaře se bojí každý. Jenže ona to není pravda. Já se k zubaři víceméně těším. Ale rozhodně tomu tak nebylo vždycky.

Ze zubaře jsem měla hrůzu od dětství. Přitom jsem vždy chodila k milým, hodným lékařkám, které mi v zásadě nikdy neublížily. Jenže strach má velké oči a když mi ve dvanácti letech trhali kvůli rovnátkům naráz 4 stoličky, klepala jsem se tak, že vibrovalo celé křeslo včetně nástrojů. To byl do mých 18 let největší výkon.

Potom se ale moje zuby moudrosti rozhodly, že poměrně brzo ukáží, co umí. Zničehonic na dásni boule, co bolela jak divá. Tak honem k zubařce, strachy bez sebe. Následoval panoramatický snímek, kde se zjistilo, že všechny čtyři moudráky jsou křivě, ale dva dolní navíc v dásni leží a to co mě tlačilo, byla jedna ze špiček. Zub musel ven. Což se lehko řekně, hůře udělá, když váš doktor není zároveň zubní chirurg ( o čemž jsem do té doby neměla ponětí že existuje).
Takže objednat k rasovi a čekat na termín.

Pan doktor (říkejme mu třeba Fík) byl skřet už od pohledu. Takže pan doktor Fík mne posadil na křeslo, prohlédl si snímek a začal se radovat. To on vůbec dělal věci po svém. Miloval svou práci, nesnášel pacienty a jejich fňukání a co mohl, to vytrhl. Své dítě bych mu nesvěřila ani za trest ( a že by to ti holomci někdy potřebovali) a u svého zákroku u něj jsem si někde vrpostřed přála umřít. Jako doopravdy. V životě předtím ani potom jsem necítila tak hroznou bolest, kdy nemůžete nic dělat. No neumřela jsem, ani neomdlela, což bylo přání hned následné.
Zato jsem odcházela o zub lehčí, o sešitou dáseň těžší, se slzami v očích, s horečkou, antibiotiky a domů jsem se sotva dovlekla. Šílená zkušenost, kterou jsem si zopakovala ještě jednou a v ještě horším provedení s druhým moudrákem.
Zapomněla jsem říci, že doktor Fík si po celou dobu hvízdal jakousi melodii a jinak mlčel. Jediné štěstí měl, že to nebylo falešné, to by moje muka byla dokonána.
Po odoperování těchto dvou mrch jsem tři roky nepáchla ani ke své zubařce. Kartu jsem měla celou dobu doma a nedostal by mě nikdo nikam párem volů. Skutečně to byla zkušenost naprosto otřesná.
Jenže kdo přežil doktora Fíka, tak už všechno (pan doktor už asi 4 roky není mezi námi), takže k zubařce jsem musela.

Po třech letech mne vítala jako ztracené dítě (ona to byla tátova známá). A na úvod mi našla tři kazy. A za půl roku dalších snad 9. Upozorňuju, že si pravidelně čistím zuby, chtěla jsem používat i mezizubní kartáčky, které mi zakázala a než jsem od ní odešla jinam, sdělila mi, že do pěti let přijdu o zuby a nedá se s tím nic dělat, neb genetika dělá divy... Následovalo trhání zbylých osmiček, pak 6 a 7 v zánětu, takže zaživa a několikeré čištění kanálků, taktéž bez injekce, neboť mrtvý zub přece nebolí a pokud jo, dá se to vydržet (už vám někdo někdy píchal jehlou až do mozku? joo, dá se to vydržet...)

A pak nastal zázrak.

Dostala jsem se díky tchyni do ordinace soukromých lékařů. Jsou to manželé a jejich dcera plus měli ještě jiného lékaře do počtu. Za vše se sice v mém případě mastně platilo, ale rozhodně se vyplatilo.
Trochu mě tedy naštvalo, že mi žádná z doktorek nevěřila, že jsem navštěvovala zubaře každých půl roku (no on stav mého chrupu tomu naprosto neodpovídal). Tvářili se na mě zpočátku děsně.
Druhá věc, co mě rozčilila bylo, že mi mladá tak mezi řečí oznámila, že si nechávám spravování zubů na období těhotenství, že jsem teda měla začít dřív (tak nevím zda myslela s dětmi či zuby...). Jinak jsem ale byla spokojená, protože mě po letech nic nebolelo.
Na cokoliv jsem dostala injekci i bez žádání.
V ordinaci měli vlastní rentgen (uznávám každý na něj nemá, ale aspoň na něj občas někam posílá...)
Vysvětlili mi, že zubní hygiena včetně mezizubních prostor je důležitá a hlavně fungující věc a naučili mě ji.
Taky mi řekli, že genetika je blbost, že je to o péči a vůbec jsem nemusela ve 30 skončit s prvním stupněm parodontozy.

Podstoupila jsem u nich všechny zákroky jako u předchozí lékařky, která mi tvrdila že to nejde umrtvit a tady to šlo. Pokaždé jsem očekávala ostrou bolest a ona nepřicházela. Dokonce jsem jednou u něčeho usnula (tak jako byla jsem po noční, ale já a usnout na zubařském křesle???)
Nejraději jsem ale přece jen měla jejich mladého doktora. Měl perfektní přístup k pacientům. Nejen k dětem. On jediný z nich si nepovídal u zákroků jen s instrumentářkou, ale i s pacientem. Vysvětlil co bude dělat, proč a jak. A mluvil s ním i při výkonu. Krom toho byl sympatický a vynikající odborník ve svém oboru.

Když odtamtud odešel, díky kamarádce co tam pracuje (což jsem předtím netušila dokud jsem ji tam nepotkala že), jsem zjistila kam půjde a přešla k němu s celou rodinou.

Minulý týden jsem si do sbírky úkonů "po novu" (jak já tomu říkám) nerada a nedobrovolně vyzkoušela i zméněné trhání zubu, kterého jsem se šíleně bála. A nestalo se nic. Zlomila jsem si totiž blbě zub a nešlo ho zachránit (jinak by ho tenhle doktor ani za nic netrhal). dostala jsem injekci asi do 4 míst, klepala se strachy dobu v čekárně a pak usedla s obavou co bude dál. Věděla, jsem, že musí zbytek zubu rozpůlit a vyndat na dvě části. Předtím jsem slyšela zkazky o kořenech, co nešly vytáhnout, o bolesti atd. Na to vše jsem myelela a opět se podvědomě chystala na bolest a strašný tlak, který jsem cítila před osmi lety. A ono fakt nic. Když vyndal tu jednodušší polovinu, netušila jsem to. Druhá trvala déle, protože tam ještě něco obrušoval aby se tam čímsi mohl opřít, ale když ji vytáhl, nevěřila jsem mu a musel mi to ukázat. Potom mi držel prst v ráně, aby přestala krvácet (já vím, asi je nechutné to popisovat, ale to jsem zažila prvně v životě!!!)
Odcházela jsem s tím, že se ráda vrátím. Na cokoli.
Protože je zubař a ZUBAŘ. A já mám štěstí na toho s velkým Z.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. ledna 2018 v 14:43 | Reagovat

Nemít strach ze zubaře je docela důležité. Jen si je chraň ty zuby, dokud je máš.

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. ledna 2018 v 14:51 | Reagovat

TÝNKO, JSI MACHR A MILÁČEK, ŽE O TOM TAKTO PÍŠEŠ! JE UŽ DÁVNO JINÁ DOBA A PŘÍSTUPY ZUBAŘŮ, TAKŽE VLASTNĚ ANI NEVÍM, JESTLI JE ZÁSAH, KTERÝ U SOUKROMÝCH DOKTORŮ BOLÍ. MÁM I SVOJI ZKUŠENOST, TAKY JSEM O NÍ PSALA. HODNĚ DĚLAJÍ HLOUPÍ PACIENTI, KTEŘÍ VĚTŠINOU O SVÉ ZUBY NEDBAJÍ. NEBO CHTĚJÍ STRAŠIT. S TĚMI BYCH PRÁSKLA VO TARAS. MUSÍ SE DNES HLEDAT A DOMLOUVAT SE. A SAMO - NĚCO Z TOHO PENÍZE STOJÍ, ZATO SE U NICH NEMUSÍ ČLOVĚK CÍTIT JAKO U KOVÁŘE NEBO ŘEZNÍKA. SLÁVA TI!

3 Týna Týna | Web | 10. ledna 2018 v 19:56 | Reagovat

[1]: no mám jich už málo

dospělý člověk má 32 zubů včetně zubů moudrosti

mně museli kvůli malé puse trhat 4 už v dětství, další 4 moudráky jsou pryč také a o tři zuby jsem přišla bohužel jinak no :-( ale příští rok budu mít místo nynější díry můstek, tak to nebude znát, pan doktor ve spolupráci s jakýmsi laborantem dělají zuby krásné

4 Týna Týna | Web | 10. ledna 2018 v 19:57 | Reagovat

[2]: ten článek mi leží v hlavě již delší čas, ale dnes jsem to prostě napsat musela
ale příště si budu dělat poznámky, protože o tom počtu zubů jsem tam chtěla napsat a nedala jsem to tam, protože jsem to mezitím zapomněla :-D

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. ledna 2018 v 20:55 | Reagovat

[3]: Když mi řekl jeden-takový neomalený - zubař v 25 letech, že mám perníkové zuby a budu-li mít třetí dítě, že je poztrácím jeden po druhém, tak mne to mrzelo. Neměl pravdu měla jsem je léty probrané, doplňované, plombované, ale bylo jich dost do 71 let. Pak už to nešlo, dělaly se mi ze zánětů dásní i kořenů bouličky pod ušima a hrozilo, že budou časem zhoubné. Dobře říkal jeden starý pan doktor  praktik, že většina potíží je od zubů. I revma a pod. Mateřství také ubírá ženám vápník a pokud nemají výjimečné genetické vlastnosti, ztrácí zuby dříve než muži.

6 Hanako Hanako | 11. ledna 2018 v 16:59 | Reagovat

Týno, doktor Fík byl asi sadista, mně brousil  4 zuby pod velký můstek bez umrtvení, divím se, že jsem pak vůbec trefila na autobusák a dojela domů.

7 Týna Týna | Web | 11. ledna 2018 v 19:03 | Reagovat

[6]: byl, strašnej, dělalo mu to děsnou radost

ten druhý zub jsem měla se zánětem, ale přísahám že jsem ihned při prvním náznaku bolesti šla k doktorce a měli na ten zákrok místo ten samý den, což znamená že nebyla žádná prodleva,
brečela jsem bolestí a on mi řekl že si za to můžu sama a prej dobře mi tak...
nikdy jsem nepochopila jak tam mohli rodiče vodit své děti
a rozhodně nejsem sama, kdo s ním měl otřesné zkušenosti
krom toho kolovaly zvěsti, že byl těžký alkoholik, ale to nemám ověřené (i když můj táta ho osobně znal)

8 matka matka | 17. ledna 2018 v 1:19 | Reagovat

Zatím mám vytaženou jednu osmičku. Pod injekcí, trošku krve, zastavování pomocí tamponu a prstu :-), a ještě jednu sedmičku, kterou jsem si vykousla a musela ven. Také pod injekcí. Pokud je zánět, injekce nezabere.
Jindy vrtání pod injekcí příjemné nebylo, vysvětlila mi, že někdy je to otázka času. Což mne absolutně nezajímá, nač má člověk zbytečně trpět, když tomu lze zabránit. I proto, aby člověk z toho neměl do budoucna strach, což stále mívám.
Jenže u této zubařky jsem od svých cca 24 let a kromě těch dvou vytržených mám pouze další dva bez nervů. Takže i s mými odhalenými krčky a nadměrným mlsáním, jsem spokojená.
Jo a amalgám - nebrat, způsobuje (prý) alergie.
Teda kromě regulačních poplatků jsem u ní nikdy nic neplatila, je z rodiny. A vím, že je to velká finanční úleva pro mou rodinu.

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. ledna 2018 v 22:55 | Reagovat

[8]: Celý život- tedy skoro-  jsem chodila ke své spolužačce z Gymplu, je to výborná zubařka a mrzí hodně lidí, že už skončila. Výborná byla na trhání zubů. To si ji volali i jiní zubaři, když jim něco nešlo ven.Stejně sloužila hodně dlouho.

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. ledna 2018 v 22:57 | Reagovat

[8]:
Stejně to máte dobré, že máte tak málo zubů pryč. Můj muž má ve svých 78 letech ještě skoro všechny zuby. Ten co chybí, tam je korunka. To má po otci- genetika a nerodil, že?

11 Týna Týna | Web | 18. ledna 2018 v 21:16 | Reagovat

[8]: to že injekce při zánětu nezabírá právě není pravda, to totiž říkají zubaři kterým se nechce trávit více času s pacientem

absolvovala jsem totiž po novu mnoho zákroků na zubech se zánětem kořenového kanálku a vždy s injekcí a vždy absolutně bez bolesti
ona se musí umět dobře píchnout a nevymlouvat se na to, že to nejde
já již vím že to jde a dokonce vím že je několik druhů těch injekcí, jsou s různou délkou působení

12 matka matka | 18. ledna 2018 v 23:25 | Reagovat

[11]: Pak je to tedy skutečně o tom čase, když o něj ošidí pacienta, nepočkají, až zabere injekce, vezmou o to  dříve dalšího pacienta,... a mají větší příjem,...

13 Lydie Lydie | 19. ledna 2018 v 9:58 | Reagovat

Jo zkrátka, než se člověk propracuje k vyndávacím zubům, tak si dost vytrpí.

14 Týna Týna | Web | 19. ledna 2018 v 10:27 | Reagovat

[12]: ano bohužel, ale v dnešní době by to tak již být nemělo

[13]: musím říci že ale třeba táta si stěžuje i na ty vyndavací, špatně mu drží a některá jídla se mu jí velmi špatně a mamka se vyloženě něčemu cíleně vyhýbá a to má část ještě svoje

15 Janek Janek | E-mail | Včera v 18:44 | Reagovat

Jednoznačně musím souhlasit poté co jsme vyměnili starou zubařku za paní Kosinovou viz.  https://stom.salius.cz/lekar/olga-kosinova/ nemůžu si jí vynachválit změna zubaře je důležitá pokud máš špatného zubaře

16 man man | E-mail | Včera v 18:46 | Reagovat

<a href=“https://stom.salius.cz“>zde</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama